3. áigodat: Assimilerenpolitihkka ja vuostálastin (1900-logu álggus–sullii 1920-rádjai)

Matti Aikio (1872–1929)

Matti Aikio

Matti Aikio. © Konrad Nielsen / Norsk folkemuseum.

Gii lei Matti Aikio?
Čálii dárogillii

Kárášjohkalaš Matti Aikio (luhkkár Máhte Máhtte) dahje Mattis Mattisen Isaksen čálii dárogillii vaikko son máhtii gal sámegiela. Matti Aikio elii stuorra oasi eallimisttis máddin, Kristianias (Oslos). Son čálii guhtta romána ja maiddái ollu áviisa- ja áigečálaartihkkaliid. Matti Aikio nama son válddii 1906:s ja son čálii dan áiggi go Norggas lei dáruiduhttinpolitihkka garrasamos muttus. Son doarjjui dáruiduhttima dan sivas go oaivvildii ahte sámi sohka lei juo nu seahkanan váldoálbmogii,i ahte ii báljo lean doaivva šat bisuhit buhtes sámi kultuvrra. Áidna vel mii dan sáhtášii doalahit lea badjesámekultuvrra, muhto mearrasámekultuvrras son ii oaidnán boahtteáiggi. Ná son čálii áviisaartihkkaliin, muhto su čáppagirjjálašvuođas gal datte sáhttá vuohttit veahá eará oainnu.

Ásaiduvai Kristianiai

Matti Aikio áhčči lei oahpaheaddji, luhkkár ja gielddanjunuš ja Matti Aikio sáddejuvvuige skuvlii vuos Čáhcesullui ja dan maŋŋá son váccii oahpaheaddjiskuvlla Tromssas. Son goit ii máhccan ruovttuguvlosis oahpaheaddjin, muhto ásaiduvai Kristianiai, gos son duođas háliidii šaddat girječállin. Son lei áiggistis beakkán máidnojuvvon girječálli dáža medias maiddái ja son elii garra eallima Kristianias dáiddár- ja girječállibirrasiin. Matti Aikio áigásaš eará sámi girječállit eai atnán Matti Aikio sámi girječállin go son ii buktán álgogirjjiin goit ovdan sámi eallima. Easkka maŋimus girjjiin lahkonišgođii Matti Aikio sámi birrasa ja kultuvrra man son leige čeahppi govvidit.

Su buorre ustit Regine Normann čálii Matti Aikio birra ahte Matti čálii iežas álbmoga birra ja iežas ráhkisvuođa birra dasa.

Matti Aikio románat Náhkehasat ja Márkannjárga dáhpáhuvvet čielgasit Kárášjogas. Lohkki beassá mielde dáhpáhusaide mat leat geavvan dološ áiggis Finnmárkkus, Kárášjoga birrasis.

1928–1929 son ásai geažos dálvvi Deanus ja čálii girjji Bygden paa Elveneset. (Sámegillii Márkannjárga. 1994.)

markannjarga

Kárášjohka márkka © RiddoDuottarMuseat.


Maid Matti Aikio čálii?

  • Kong Akab (1904)
  • I dyreskind (1906) jorgaluvvon sámegillii Náhkehasat (2003)
  • Ginunga-gap (1907)
  • Hebräerens sön (1911)
  • Polarlandsbreve (artihkkalčoakkáldat)
  • Hyrdernes kapel (1918)
  • Under blinkfyret (1928) komedie (teáhter) ii prentejuvvon goassege, muhto čájehuvvui 1927:s Oslo Centralteateris
  • Bygda på elveneset (1929) seammajagi go son jámii, jorgaluvvon sámegillii Márkannjárga (1994).

Gáldu

Gaski, Harald 1998: Čálagovat. Davvi Girji.

Náhkehasat-romána ovdasátni man lea čállán Audun Thorsen

Náhkehasat-romána jorgaleaddji ovdasátni (Harald Kåven)



 

© Davvi Girji OS 2008