5. Ahtanuššama áigi (1970–1995)

Jovnna Ánde Vest (1948–)

Jovnna-Ande Vest

Jovnna Ánde Vest. © Priváhta.

Roavesavvonis riegádan

Jovnna Ánde Vest lea riegádan 1948:s. Su mánnávuođa ruovttubáiki lea Roavesavu Deanuleagis Ohcejoga gielddas Suoma Sámis. Jovnna Ánde lea vázzán skuvlla Avvilis ja studeren Helsset Universitehtas matematihka. Son fárrii Pariisii go gávnnai parislaš guoimmi ja eallá dál bearrašiinnis doppe. Son lea sámegiela jorgaleaddji ja oahpponeavvo- ja sátnegirječálli dan lassin go čállá čáppagirjjálašvuođa.

Maid Jovnna Ánde Vest čállá?

Jovnna Ánde Vest vuosttas girji Čáhcegáddái nohká boazobálggis lea earenoamáš muittašangirji áhčistis, Biennaš Jon Jovnnas, guhte duššai viđain eará Suoma sámepolitihkáriin ja girdiin smávvagirdilihkuhisvuođas, Norggas Bodø-gávpoga láhka, jođidettiin Sámekonferensii Snoasai. Girdi okta mátkkošteaddjiiguin ii leat goassege gávdnon.

Árbbolaččat triologiija muitala Máhtebáikki eallima birra, das mo báikki ássit vásihit rievdadusaid eallimisttis go ođđa áigi boahtá smávva gilážii. Jovnna Ánde Vest muitalanvuohki lea lagas govvidusat smávit ja stuorát dáhpáhusain maid Máhtebáikki olbmot vásihit. Son geavaha ollu háleštallama, dárkilis ja rikkes giela, ja doalvu lohkki hui lahka daid olbmuid geat girjjis leat.

  • Čáhcegáddái nohká boazobálggis. Romána. (1988, 2. p. 1992)
  • Kapteainna ruvsu. Romána. (1991)
  • Eallinbihtát. Romána. (1992)
  • Árbbolaččat 1. Romána. (1996)
  • Árbbolaččat 2. Romána. (2002)
  • Árbbolaččat 3. Romána. (2005)

Jorgaluvvon eará gielaide

  • Reintråkket ender ved bekken (1989) (jorgalan dárogillii Laila Stien)
  • Poropolku sammaloituu (1990) (jorgalan suomagillii Eino Kuokkanen)
  • In the shadow of the midnight sun. Contemporary Sámi prose and poetry (1996) (Doaimmahan Harald Gaski)

 

Dáppe gávnnat maiddái dieđuid Jovnna Ánde Vest birra:

Wikipedia



 

© Davvi Girji OS 2008