Oahpaheaddjái!

Dát čáppagirjjálašvuođasiiddut leat oaivvilduvvon nuoraidskuvladási ohppiide. Máhttoloktema Sámegiella 1.giellan oahppoplánas fága váldooasit:

  • Njálmmálaš gulahallan
  • Čálalaš gulahallan
  • Árbevirolaš máhttu
  • Giella geavahusas

Gelbbolašvuođamihtut 10. jahkeceahki maŋŋel
Njálmmálaš gulahallan

Oahpahusa mihttomearri lea ahte oahppi galgá máhttit muitalit iežas mielamiel girjjiid ja girječálliid birra ja ákkastallat girjeválljemiiddis

  • lohkat ja buohtastahttit sámi ja eará álgoálbmogiid girjjálašvuođa
  • lohkat ja ieš čállit teavsttaid iešguđetlágan šaŋŋeriin, sihke áššeprosa ja čáppagirjjálašvuođa teavsttaid,

Čálalaš gulahallan

Oahpahusa mihttomearri lea ahte oahppi galgá máhttit:

  • čilget sámi girjjálašvuođa váldoáigodagaid ja muitalit girječálliid ja sámi girjjálašvuođa klassihkkáriid birra

Fága vuođđogálggaid gaskkas lea digitála gelbbolašvuohta:

«Máhttit geavahit digitála reaidduid sámegiella vuosttašgiellafágas lea dárbbašlaš vai sáhttá hálddašit ođđa teakstahámiid ja ovdanbuktinvugiid. Dát rahpá ođđa oahppanarenaid ja addá ođđa vejolašvuođaid lohkan- ja čállinoahpahusas, teavsttaid ráhkadeamis, komponeremis ja divodeamis. Dán oktavuođas lea deaŧalaš ovdánahttit kritihkalaš árvvoštallandáiddu ja gáldogeavaheami. Digitála reaiddut addet ođđa vejolašvuođaid geavahit sámi árbevirolaš máhtu ja sáhttet doarjut ja ovdánahttit gulahallangálggaid ja ovdanbuktinvugiid.»

Máhttolokten – Sámi Oahppoplána Sámegiella vuosttašgiellan Sámegiella 1 2006 (Interneahtta 25.6.2007)

Máhttolokten – Sámi Oahppoplána


Digitála oahpponeavvut ja -reaiddut

Digitála reaidduid geavaheapmi sámegiela oahpahusas lea okta fága vuođđogálggain. Dát oahpponeavvu addá ohppiide vejolašvuođa geavahit digitála oahpponeavvu sámegiela oahppama oktavuođas. Lea hui ollu oahpponeavvu geavaheaddji duohken mo dán ávkkástallá, oainnát dán oahpponeavvus lea oahppis vejolašvuohta válljet man láhkai son lohká teavsttaid ja maidda teavsttaide son čiekŋuda omd. dainna lágiin ahte, fitná dieđuid ohcamin eará sajiin Interneahtas, ja eará čálalaš ja njálmmálaš gálduin.

Oahpponeavvu sisdoallu

Dát siiddut addet ohppiide vejolašvuođa lohkat čáppagirjjálašvuođačálliid birra 2007 rádjai ja maiddái guldalit čáppagirjjálašvuođa. Dainna lágiin sáhttá movttiidahttit ohppiid eanet lohkagoahtit ja návddašit čáppagirjjálašvuođa. Dán oahpponeavvus

  1. Gávdná dieđuid sámi čáppagirjjálašvuođa čálliin
  2. Beassá lohkat čáppagirjjálašvuođa
  3. Beassá guldalit čáppagirjjálašvuođa
  4. Beassá iskat iežat dieđuid čáppagirjjálašvuođas
  5. Beassá johtit galledeamen eará čáppagirjjálašvuođa gálduid

Oahpponeavvu ja Máhttoloktema oktavuohta

Čállit ja teavsttat dán oahpponevvui leat válljejuvvon dan vuođul maid oahppoplána dadjá: «sámegiela girjjálašvuođa áigodagat ja sámegiela klassihkárat, sihke nuorra girječállit geat aiddobáliid leat almmuhan girjjiid.» Nuoraidgirjjit ožžot lunddolaččat saji dáid neahttasiidduin.

Sámi čáppagirjjálašvuođa áigodagat leat dán oahpponeavvus juhkkon dan mielde maid Harald Gaski čállá «Čálágovat» girjjistis 1998, ja Máhttolokten – Sámi oahppoplána 2006 mielde.

Oahpponeavvu ráddjen

Ii leat vejolaš čáhkkehit buot sámi čáppagirjjálašvuođačálliid dán oahpponevvui. Muhtin čálliid birra lean máinnašan dušše gálduid gos sin birra sáhtát gávdnat dieđuid. Lea oainnat nu ahte muhtun čállit leat dan muttos beakkánat ahte sin birra leat ollu sámegiel čállosat girjjiin ja Interneahtas. Earát fas eai leat ožžon saji sámegiel girjjiin eaige Interneahtas. Lean geahččalan sin maid buktit ovdan dán oahpponeavvus.

Dán oahpponeavvus ii leat árbevirolaš njálmmálaš girjjálašvuođa, nu mo máidnasiid ja ođđasat luohteteavsttaid birra. Daid oahpahusas ferte geavahit eará heivvolaš oahpponeavvu.

Dehálaš lohkat ja guldalit

Lea dehálaš ahte oahppit besset lohkat ja guldalit máŋggalágan girjjálašvuođa, ja ahte oahpaheaddji sin láidesta sihke njálmmálaš ja čálalaš čáppagirjjálašvuođa rikkis máilbmái. Dát oahpponeavvu bealistis geahččala oahppiid movttiidahttit eanet lohkat girjjiid go dás leat omd. oasážat románain maid besset sihke lohkat ja gullat.

GIRJJÁLAŠVUOHTA

Čuotnamat Sámi antologia 1673–1980. 1987. Sameskolstyrelsen. Johkamohkki

Einejord, Jon Eldar ja Jernsletten, Per (Doaimmaheaddjit): Giellavealgu. Universitetsforlaget AS

Gaski, Harald 1998: Čálagovat. Sámi girjjálašvuođa historjá. Davvi Girji. Kárášjohka

Gaski, Harald 2004: Den lille forfatterboka: samisk. Biblioteksentralen. Oslo

Gaski, Harald 2006: Sámi čállit.25 sámi čáppa- ja fágagirjjálaš sátneduojára. Čálliidlágádus

Hirvonen, Vuokko 1999: Sámeeatnama jienat. Sápmelaš nissona bálggis girjáčállin. DAT. Guovdageaidnu

Lehtola, Veli Pekka 1997: Saamelaiset Historia, yhteiskunta, taide. Kustannus-Puntsi. Inari

Lundmark, Bo 1975: Arran Lapplændska bilder. Aktiebolag Tryckmans. Stockholm

Máhttolokten – Sámi oahppoplána Sámegiella vuosttašgiellan Sámegiella 1. 2006 (Interneahtta 25.6.2007)

Máhttolokten – Sámi oahppoplána Sámegiella nubbingiellan Sámegiella 2 ja 3. 2006 (Interneahtta 25.6.2007)

Solbakk, Aage 1997: Sámi historjá 2. Davvi Girji. Kárášjohka



 

© Davvi Girji OS 2008